Jet lag není žádná
sranda. Obzvlášť když jdeš spát v jednu ráno, ve tři se vzbudíš, nemůžeš
až do půl šesté zabrat a v půl sedmé vstáváš. Sranda? Jo, sranda. Ačkoliv
je to vcelku pochopitelný, protože v Česku se tou dobou po většinu týdne
oddávám dohánění studijních povinností a Facebooku, případně koncertům, hospodě
a pivu. Jenom doufám, že mě po těch třech hodinách spánku v půlce dne
neklepne.
Je strašně super, jaký je tady teplo. Teda v Taichungu
to byl hnus, ten je víc na jih a tam bylo skutečně vedro. Ale v Taipei je
to v cajku. Subtropická rádoby zima je tak akorát na sukni, tričko a
punčochy. Pro mě značka ideál. Teplejší počasí netřeba. I když teda Taiwancům
přijde, že je kosa. Nosí rifle a zimní bundy. To nepochopím. Navíc je teda pod
mrakem, ale tak jakože příjemně pod mrakem. Sluníčko nepeče, ale přitom není
den ponurej a depresivní. Je takovej svěží. Akorát. Což je další plusovej bod
pro Taiwan. Navíc to sluníčko přece jenom občas vykoukne.
Jen mě teda občas děsí ty slejváky, ty jsou docela brutální.
V noci přišla bouřka a obrovská průtrž. Ono v té mlze člověk nepozná,
jestli je to mlha, nebo bouřkovej mrak. Obzvlášť v noci. No. Takže to
přichází prostě zničehonic. I přes den. A tak lije v kuse několik hodin. A
pak to zničehonic zase přestane. Přemýšlela jsem, jak dojdu na autobus, protože
v těchhlech situacích tě ani deštník nespasí. Leč, jak ti řekne kdokoliv
místní i nemístní, Taiwan je super. Jen co jsme za sebou s kamarádkou
zabouchly dveře domu, pršet přestalo. Pecka.
Občas mě tu taky docela fascinuje hygiena. Mají tu problémy
s vodou. Takže můžeš pít jenom převařenou. Na druhou stranu free automaty
na vodu najdeš na každým rohu. A ještě si můžeš vybrat, jestli chceš tu
převařenou vodu horkou, teplou, nebo studenou. A jednorázový papírový kelímky
tu jsou k dispozici samozřejmě taky. Takže aspoň ušetřím za pití. Na vodu
jsem si koneckonců už stejně zvykla v Olomouci.
Navíc v každý domácnosti najdeš zabíječku bakterií. Je
to taková mikrovlnka, do který nacpeš nádobí, nebo klidně cokoliv jinýho a
zapneš to. Rozzáří se modrý světlo a likviduje všechno nevhodný. Navíc každej,
kdo je trochu nachlazenej, tu chodí s rouškou. Bylo mi to divný a trochu
mě to děsilo, protože když takhle někoho potkáš na ulici, nedělá to na tebe
dobrej dojem. Naopak máš pocit, že má dotyčnej choleru či černej kašel a že danou
chorobu stoprocentně chytíš a umřeš. Ale chyba lávky. Tady jsou všichni
tak ohleduplní, že jakmile mají jen blbou rýmu, berou roušku, aby neplivali
bacily na všechny okolo. A pak že tu bude s hygienou problém.
Jen je teda docela normální, že člověk občas narazí na takový
ty supr čupr záchody à la díra v zemi, což mi jako Evropanovi dvakrát gut
nepřijde. Ale dřepí se nad tím líp než nad normální mísou. Tak co už.

0 komentářů :
Okomentovat