Láska na tchajwanský způsob

Exot, kam se podíváš. Nečekaně. Však Tchaj-wan přece exotika je, žejo. Deset a půl tisíce kilometrů od Česka se tak není vlastně čemu divit. Ovšem takovej exot tady nemusí bejt nutně jen orientálního charakteru. Co se týče kupříkladu Evropanů, je to totiž taky docela síla.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Varování ČHMÚ: Dnes se mohou místy vyskytnout velmi silné hyperboly s intenzivními prvky sarkasmu. 
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dlouhovlasej, upocenej krasavec s tchajwanskou vlajkou na hlavě. Tomu říkám pecka. Anebo fešák v šusťákovejch kraťasích s idelitkou v ruce. Jedna rána vedle druhé. Každopádně ať už je každej jakejkoliv, vždycky má tchajwanskou přítelkyni. Vždycky. Chodit s Evropanem je totiž strašná prestiž. Což je však taky dosti vtipný pozorovat. Takovej Evropan vykračující si s Tchajwankou po boku je totiž už od pohledu šťastnej jak blecha, zatímco Tchajwanka se nese hrdě jako páv, protože, jak už jsme si řekli, je to prostě otázka prestiže. Láska na tchawanskej způsob je zvláštní. Netvrdím, že se nenajdou výjimky. Moje česká spolužačka má tchajwanskýho přítele. A u těch dvou je vidět, že to opravdu láska je. I s jazykovou bariérou. I s občasným mlčením. Rozumějí si. Doplňujou se. Patří k sobě.

Každopádně kdybys náhodou zatoužil po slečně tchajwanské národnosti, je tu pár drobností, který je docela dobrý vědět předem. Ano. Jsou malý a roztomilý jako všechny Asiatky. To se jim nedá upřít. Občas si říkám, že bych taky ráda byla takhle malá a milá. Ale když ono není všechno zlato, co se třpytí, žejo. Taková tchajwanská přítelkyně totiž dokáže bejt pekelně vostrá a dost slušně tě srovnat do latě. Chceš se v baru bavit se spolužačkou, zatímco tvoje tchajwanská přítelkyně plká s kamarádkama? Dostaneš takovou ťafku, že se složíš k zemi. Můj americkej spolužák je chlap jak hora. A jeho krásná, drobná, milá, tchajwanská přítelkyně mu udělala přesně tohle. Prostě ho bez varování knockoutovala.

Jdeš do hospody na pivo a slíbils své milované, že budeš nejpozději v deset doma? Očekávej o půl desáté telefonát, kde seš. A za pár minut další. A pak další. A pak ještě několik telefonátů a pak se zpiješ do němoty, protože ti to v tu chvíli bude prostě tak nějak připadat jako nejlepší řešení. Ačkoliv mi ta téměř půlroční abstinence nedělá nikterak dobře, jsem docela ráda, že nerandím s Tchajwankou.

Jinak jsou to ale fakt milý holky. Minimálně všechny ty, který znám. Staraj se o mě, pomáhaj mi, všechno mi vysvětlujou, všechno zařídí. Vlastně jako všichni Tchajwanci. Lidi to tu mají tak nějak v povaze. Být milí a ochotní. Je to fakt úžasný. I ve špitále. 

A já jdu asi dospat všechny svoje spánkový deficity, protože o víkendu potřebuju bejt ready na Taroko. Hauk.




0 komentářů :

Okomentovat