Jezerní nádhera v srdci Tchaj-wanu

Když jsem si pročítala časopis, na kterej jsem zcela náhodou narazila v knihovně, objevila jsem článek o Sun Moon Lake. Hmm. Jezero. A co jako. Ale to jezero vypadalo na fotkách strašně krásně a mně to prostě nedalo a zmínila jsem se před svojí tchajwanskou rodinkou, že bych si tam ráda vyrazila. No. A za dva týdny už byl panem inženýrem naplánován dvoudenní výlet na jedno z nejkrásnějších míst Tchaj-wanu.

Vyráželo se v sobotu v půl deváté. A protože jsem si řekla, že celej víkend prostě bude speciální od začátku až do konce, dala jsem si i speciální snídani. Čerstvé tousty s arašídovým máslem a hlavně všemi Tchajwanci oblíbený mléčný čaj. To vše v podniku kousek od kolejí. Parádně jsem se tak posilnila na dlouhou cestu, protože Sun Moon Lake je od Tchaj-pej asi tři hodiny autem.

Abych ovšem byla pořádně napjatá, zastavili jsme se nejdřív v Tchaj-čungu. Na jídlo a na kukandu. Mají tam totiž docela pěkný podzemní park. Nebo podzemní. Je o pár pater níž než zbytek města, ale přitom úplně pod zemí moc není. No. Vysvětlovat ti to nebudu, stejně jsme tam strávili asi jen půl hodiny, pak už na nás čekalo Sun Moon Lake.

Ubytování zařídil Albin v Sun Moon Lake Teacher's Hostel. Ačkoliv mi to teda jako hostel dvakrát nepřipadalo. Obrovskej palác s obrovským pokojem, výhled na jezero, parádní jídlo. De facto péče all inclusive. A u jezera hromada komárů, v jezeře studená voda, vzduch tak akorát né na plavky... No co ti mám povídat, připadala jsem si jako doma. Tím, že je jezero položený výš v horách, je všechno takový jinačí. Příjemnější. Sice jsou všude palmy, ale teplota není zdaleka tak vysoká jako v rozpálené Tchaj-pej. A to je fakt boží.

Nebudu ti dlouhosáhle líčit, co jsem všechno viděla, mrkni se zase do fotogalerie. Ono se to stejně blbě popisuje. Byla to nádhera, která za to opravdu stála. Navštívila jsem výborný restaurace, viděla nádherný panorámata. Vstávala v půl páté, abych stihla východ slunce nad jezerem. Nacpala se k prasknutí rybiček, maracuji a hovězích nudlí a všechno zalila šťávou z guave. 

No a teď už se ti asi zase nebudu dvakrát moc ozývat. Za prvý pozítří přijde tajfun. Za druhý už musím pomalu balit kufry. A za třetí bych se taky měla učit. Takže adios, amígos. 



0 komentářů :

Okomentovat